Alpokat (avokádo)
- hruškovité plody původem z Mexika ze stále zeleného tropického stromu Persea americana nebo Persea gratissima. V Indonésii se prý toto ovoce označuje i výrazem buah mentega, máslové ovoce, což trefně poukazuje na jeho máslovitou konzistenci. V Indonésii se většinou používá k přípravě báječných koktejlů (jus alpokat) nebo jako ingredience do es campur.

nahoru

Belimbing (karambola)
- v angličtině se toto ovoce označuje výrazem starfruit, protože po jeho nakrájení získáte plátky v podobě hvězdiček. Existují sladké a kyselé varianty tohoto ovoce. Indonésané ho konzumují většinou syrové po odřezání tvrdých nazelenalých okrajů nožem, ale přidává se i do rujak buah, výborného ovocného salátu se sladko-pálivou omáčkou. Pokud získáte ovoce rovnou ze stromu, pořádně ho opláchněte, protože na něm bývají houfy mravenců.

nahoru

nahoru

Duren/Durian (durian)
- velké, těžké ovoce, které roste na stromech vysokých až 30 metrů a připomíná ovoce nangka. Má tlustou zeleno-žlutou slupku pokrytou ostrými trny, od kterých je odvozen název plodu (v indonéštině znamená slovo duri trn). Durian si bohužel vysloužil špatnou pověst díky svému smrdutému aroma, které odradí mnoho lidí od konzumace této královny mezi ovocnými druhy jihovýchodní Asie. Jeho vůně je natolik odpuzující, že jsou v některých hotelech vyvěšeny cedulky s červeně přeškrtnutým durianem na znamení, že si hosté nesmí tuto lahůdku přinést na pokoj. Je zakázána jeho transportace letadlem a auty z půjčovny a i v dálkových autobusech budete požádáni dát svou pochoutku na střechu nebo do zavazadlového prostoru. Pokud budete durian skladovat v lednici, určitě ho pořádně zabalte, protože jinak vám ostatní potraviny načichnou jeho specifickou "vůní".
Ačkoliv jsem byla vždy nadšenou milovnicí durianu a jeho aroma nepovažovala za nepříjemné, zažila jsem několik situací, kdy jsem toto ovoce a jeho konzumenty proklínala. Nikdy nezapomenu na několikahodinovou cestu zacpanými ulicemi Surabayi, druhého největšího města Indonésie. Po dlouhém mávání na kolem projíždějící autobusy mi konečně jeden zastavil. Šťastná, že už nemusím dýchat mračna zplodin z těch tisíců pomalu se pohybujících aut na několikaproudové silnici jsem se vmáčkla mezi zpocená těla ostatních cestujících. Po chvíli jsem ale kromě lidských pachů zavětřila i vůni úplně odlišnou, nicméně stejně pronikavou. V průhledu mezi paží jednoho cestujícího a hlavou mladé Javánky v jilbabu jsem zahlédla podezřelou bednu, jejímž obsahem nemohlo být nic jiného než můj oblíbený durian. Zaradovala jsem se, že už začalo tolik očekávané durianové období a v duchu jsem se laskala představou durianových hodů. Po čtvrt hodině cesty jsem ale začala chápat pocity své přítelkyně, které se vždy při zmínce o durianu pokřivil obličej odporem. Snažila jsem se prodrat se na druhý konec autobusu, ale mé úsilí bylo v téhle plechovce sardinek marné. Po další čtvrt hodině jsem vážně uvažovala o tom, že by Indonésané měli přijmout zákon, který takovéto týrání cestujících ve veřejných dopravních prostředcích zakazuje pod pohrůžkou smrti. Přemýšlela jsem, zda bych v rámci zachování duševního zdraví neměla raději z autobusu vystoupit, ale nad Surabayou se už začala snášet tma a riskovat, že se mi nepodaří dostat se do cíle mé cesty se mi nechtělo. Zbývající skoro hodinu hlemýždí jízdy jsem strávila s dlaní těsně přitisknutou na nosu.
Pokud budete chtít toto ovoce ochutnat, můžete si ho koupit na trhu v durianovém období (na východní Jávě od listopadu do března) nebo v supermarketu takřka kdykoliv. V supermarketu prodávají již vyloupnutá a ke konzumaci připravená semena. Rozhodnete-li se koupit durian na trhu, vybírejte pečlivě. Nejdříve si k durianu přivoňte: zralý durian vydává silný smrad, nezralý vůbec nevoní. Prodavači ale prý někdy smíchají dužinu zralého durianu s vodou a tou pak postříkají nezralý durian, aby ho mohli prodat za vyšší cenu. Proto je důležité také durianem zatřást, aby jste zjistili, zda se semena uvnitř už uvolnila. Někdo na durian poklepe prstem: pokud se ozve dutý zvuk, je ovoce správně uzrálé. Další zásadou je, že by slupka neměla být vůbec porušená.
Při otevírání durianu najděte na jeho slupce slabé místo, kam zapíchnete nůž a ovoce tak otevřete. Durian se vám rozpůlí a odhalí velká semena obalená lahodnou dužinou, která je tou proslavenou pochoutkou. Durian se jí většinou syrový, ale jeho dužina se používá i při výrobě zákusků, zmrzlin, sušenek a bonbónů. Na západní Sumatře se dělá z tohoto ovoce sambal. Opravdoví nadšenci si pak dokonce mohou koupit osvěžovač vzduchu s vůní durianu!
Indonésané doporučují vzdát se konzumace durianu, pokud máte vysoký krevní tlak nebo žaludeční vředy. Ani těhotné ženy by neměly lahodnou dužinu jíst. Po konzumaci durianu nepijte alkohol - byli byste velmi opilí. Někteří lidé ale také tvrdí, že už jenom pouhá konzumace dužiny může člověka opít.
Pronikavou durianovou vůni odstraníte tak, že prázdnou skořápku durianu naplníte vodou, v které si umyjete prsty. Mýdlo by vám v tomto případě vůbec nepomohlo. Zápachu z úst se zbavíte tím, že se napijete osolené vody ze skořápky durianu.
Durian je drahé ovoce, jehož cena se může vyšplhat i na více než 30 tisíc rupií (asi 120 Kč) za kus. Má přítelkyně mi ale vyprávěla, že v jejím rodném městě Jember stojí durian v sezóně jen pár tisíc rupií. Její strýc, vášnivý milovník tohoto ďábelského ovoce, si proto vždy koupí jednu plnou dodávku ostnatých plodů, které během několika málo dní sní.

nahoru

Jambu
- označení pro několik druhů ovoce. Jambu biji (jambu klutuk, jambu batu) je označení pro ovoce guava, které pochází ze střední Ameriky. Nezralé ovoce se nakrájí a přidává do salátů. Zralá dužina se jí přímo nebo se z ní vyrábí džusy. Ovoce obsahuje mnoho drobných semínek, která jsou sice jedlá, ale špatně stravitelná. Jambu bol (jambu air, jambu semarang) je plodem stromu příbuzného s hřebíčkem. Existuje zelená a červená odrůda. Mají nevýraznou chuť. Jí se syrové.

nahoru

Jeruk (citrus)

nahoru

Kelapa (kokos)
- kokosová palma roste hojně po celé Indonésii a kokos je jednou z nejčastějších ingrediencí při přípravě indonéských pokrmů. Kokos se skládá z tlusté vrchní slupky zelené, žlutozelené až oranžové barvy. Pod slupkou je vlastní kokosový ořech obalený vlákny. Teprve po odstranění hnědých vláken můžete rozbít kokosovou skořápku, v které je bílá dužina.
Kokos zraje dvanáct měsíců. V osmém měsíci je jeho dužina měkká a voda sladká a osvěžující. Mladý kokos se označuje výrazem kelapa muda a servíruje se jako nápoj ve warunzích. Zralý kokos obsahuje méně vody a jeho dužina je tužší. Nastrouhá se a používá při vaření.
Kokos a kokosová palma má mnoho využití. Kokosová dužina se používá při vaření, z hnědé skořápky se vyrábějí misky, lžíce, naběračky a další potřeby do domácnosti. Listy kokosové palmy se usuší a používají jako střešní krytina. Z mladých listů se vyrábějí košíky, rohožky a klobouky. Hnědá vlákna slouží jako výplň matrací, ale také se z nich vyrábějí kartáče, košťata a rohožky. Kokosová palma poskytuje dřevo, které se využívá jako stavební materiál a dokonce je vhodné pro výrobu nábytku. Z kokosu se také získává kokosový olej, který slouží jako olej do lamp, materiál na výrobu mýdel, kosmetiky a svíček. Rafinovaný olej je pak vhodný pro smažení a pečení.

nahoru

Mangga (mango)
- původem ovoce z Indie, ale v dnešní době se pěstuje po celé jihovýchodní Asii. Mango má většinou oválný tvar a jeho slupka je zelená, zeleno-žlutá nebo červená. Broskvově zbarvená dužina má příjemnou chuť, když je ovoce tuhé a je velmi sladká, když je měkké a plně zralé. V Indonésii se prodává mnoho druhů manga: sladké mangga manalagi se prodává na střední a východní Jávě a podobá se mangga indramayu, které se pěstuje na západní Jávě. Mangga harum manis krásně voní a řadí se společně s mangga gedong k těm nejlepším druhům. Mango nejdřív oloupejte a pak odkrojte plátky dužiny po obou stranách pecky.

nahoru

Manggis (mangostana)
- malé ovoce tvarově podobné jablku. Má fialovou slupku a dužinu podobnou liči, i když chuťově se tyto dva ovocné druhy značně liší. Dužina je rozdělena do několika měsíčků, z nichž každý obsahuje pecku. Jí se syrové.

nahoru

Markisah
Toto ovoce je u nás známé pod svým anglickým názvem "passion fruit". Pochází z Brazílie, ale pěstuje se i v Indonésii. Zralé ovoce je oranžové nebo žluté a má hladký povrch. Aby jste se dostali k stovkám jedlých semínek uvnitř, rozřízněte markisah na půlky.

nahoru

Nanas (ananas)

nahoru

Nangka (chlebovník)
- velké, oválné ovoce dosahující hmotnosti až 50 kg. Roste přímo na kmeni až dvacet metrů vysokých stromů. Uvnitř je na mnoho dílků rozdělená dužina s peckami, které se po uvaření dají jíst. Součástí mnoha indonéských pokrmů, např. lodeh nebo gudeg. Zralá dužina se jí i syrová nebo se přidává do nápojů (es campur).

nahoru

Pepaya (papája)
- do Asie byla přivezena v 17. století z tropické Ameriky. Rychle se rozšířila a dnes patří mezi nejběžnější a nejoblíbenější ovocné druhy. Papája má oválný tvar, zelenou až žlutou slupku (to podle zralosti) a oranžovou dužinu s velkým počtem semen, která se musí před konzumací odstranit. Indonésané většinou rozkrojí papáju na půlky a semena nožem, lžičkou nebo rukou odstraní. Pak papáju oloupou a nakrájí na malé kousky. Jí se syrová, přidává se do ovocných salátů

nahoru

Pisang (banán)

nahoru

Rambutan
- malé, kulaté ovoce s červenou nebo oranžovo-žlutou slupkou pokrytou velkým množstvím měkkých a poměrně dlouhých "vlásků" (v indonéštině znamená slovo rambut vlas), která se lehce sloupne. Uvnitř plodu je jedno polodlouhé semeno, které je obklopeno téměř průsvitnou rosolovitou, ale pevnou dužinou. Tato aromatická dužina je sladká a má pikantní chuť. Rambutan se jí syrový nebo se z něj připravují kompoty. Pražená semena jsou údajně velkou pochoutkou.

nahoru

nahoru

nahoru

Semangka (vodní meloun)

nahoru

Sirsak
- pochází z tropické Ameriky. Obsahuje mnoho drobných černých pecek, které jsou toxické. Z dužiny se připravuje džus (jus sirsak), ale sladší plody se jí čerstvé. Nazývá se také nangka belanda, nangka sabrang nebo durian belanda.

nahoru